Život není fér

18. října 2012 v 20:57 | Má osoba
Škola nás má připravit na život, ale jak se máme těšit na budoucnost, když nám učitelka vždy při něčem nespravedlivém řekne: "Život není fér."
To by mi kleplo, jelikož už teď mám o své budoucnosti dosti kalné myšlenky a pokaď mi ještě někdo řekne, že se rozhřešení nedočkám a budu dále rýt hubou v zemi, jak se mám na takový život těšit?
Nebo kolektiv, opravdu je nutné, aby jsem se učila pro další život tím, že mi kluci při fotbale strefí pětkrát míčkem do hlavy, grády tomu dodá, když ho vyhodí na stříšku nad vchodem a pak pro to lezou, opravdu se v životě nedočkám duševního zdraví? Opravdu musím čekat, že na schodišti v práci na mě budou ze zhora kolegové flusat? Pokuď někdo kroutí hlavou a říká si, že to nemůže být normální, vězte, že už se "flusačům" podařilo flusnout na zástupkyni.
To jsem ale odbočila, nemůžu od vás čekat, že vás bude zajímat, co dělají pánové v naší třídě, jelikož by to bylo nejméně na tři články.


Ale vidíte jak je to všechno negativní. Možná nechuť k politikům, k budoucnosti k státu, nám postupně budují media. když teď začnu psát, jak ten a ten ukradl toto a stát jde k šípku a...
Proč bylo obrození? Jelikož lidé věřili v lepší zítřky, bylo jim jedno, že se jim něco stane, ale to samé při sametové revoluci. V ostatních zemích se zabíjelo, popravovalo, kuly se pikle a já nevím co. Například Francie, tolik krve leží na jejich dějinách a u nás? Když nepočítám ty naše husitský protestanty a defenestrace, ale například vznik Československa. Lidé strhli německé nápisy a hrdě vyšli s českou vlajkou do ulic, pak se šli opít, pardon slavit do hospody. To bylo vše, možná na někoho ta vlajka spadla, možná někdo spadl ze štaflí, když zrovna likvidoval německý nápis, ale nepopravovalo se vedení země, neskončili politické krky na gilotíně. Lidé měli ideu,
oni v tu zemi věřili, oni věřili, oni si představovali, ale co my?
Jak si máme vytvořit ideje, když stále slyšíme jen špínu, špínu. Už od malička vnímáme jak je ten špatný, tuto špatný a různé protesty.
Vlastně i já jsem taková. Předvídám skázu lidstva, přitom by jsem měla věřit, že se stát vzpamatuje a budeme žít v blahobytu. Bůh ví, proč tomu nechci věřit. Možná by nás ideje vyhnaly do ulic, možná by se nevyskytovalo jen příležitostně, že někdo něco podnikne. snad nás straší to, že je hodně těžké vymyslet něco legálního, ale možná nás utlačuje dav. Možná se jen nechceme vymykat a nechceme jít proti proudu.
Jeden příklad za všechny a to Hypermarket Albert v Plzni, přistavuje se a všichni protestují, jelikož se zruší půlka parkoviště už tak malého parkoviště, ale lidé protestují až teď! Předtím, kdy se měli sejít a projednat to, se na to vykašlali a ticho po vodě až do doby, kdy se to začalo stavět.
Lidé už nejsou pro revoluci, radši si hrají na svém písečku a nic takového je nezajímá, jelikož nemají vco věřit, nemají nic, pro to by bojovali a že vyjde někdo do ulic proti něčemu, co to je? dyť dotyčný si toho ani nemusí všimnout a jen zaměstnávají policii.
Nenabádám nikoho k revoluci, jen je to srovnání s minulostí, kdy se náš stát vyvíjel kupředu a kdy probíhali změny. Kde by jsme byli teď, kdyby nebyla žádná revoluce? Lidé by drželi hubu a krok? Nebo, kde by jsme byli, kdyby se to zvrhlo v krvavá jatka?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama