Říjen 2012

Vystoupení pro celý svět

27. října 2012 v 15:46 | Má osoba
Už od dětství jsem trémařka, teda pokuď nemluvíme o vystupování na "prknech". ano, bojím se písemky, mám trému ze zkoušení, ale z hraní, tancování ne.
Nevím proč, ale docela se mi to hodí. Za pár hodin jdu do Klubu a budu vystupovat před různými státy. V našem městě se odehrává soutěž velkých kníračů a já budu vystupovat s dalšími v kulturním večeru od 20:00, jeden lístek stojí 300Kč a navíc se nedá sehnat. Na to, že jsme se to dozvěděli minulý pátek, v úterý jsme měli zkoušku s ostatníma a dnes večer to máme odtancovat, to umíme.
Je až neuvěřitelné, že jsme to dali vůbec jakž takž dohromady, samozřejmě to tam někdo zvrtá, už jen z principu, ale bude to určitě supr. spíš máme obavy z toho, že jsme první a po skončení máme 7min na to, aby jsme doběhli přez venek do šaten, nalíčili se a převlíkli za upíry a zase letěli přez tu zimu a sníh z druhý strany na jeviště. Prostě je to úžasně vymyšlený.
až to skončí, bude tam další program, na ten se těším, jelikož tam bude Úsměv. My máme samozřejmě V.I.P místa na balkóně, no co si jen přát.

Tak mě držte palce a dam vědět, jak to vyšlo

Něco je špatně...ale co?

25. října 2012 v 19:43 | Má osoba
Kouknu se na účtenku ze supermaketu a div, že neomdlím. Za co chtěli dvě stovky? Vždyť jsem šla pro mlíko a pár drobnostích. Znovu jsem se podívala do poloprázdné igelitky: Něco je špatně...

Co se odehrálo v naší rodné dědině

21. října 2012 v 20:23 | Má osoba
Kromě toho, že v úterý máme generálku něčeho, co jsme začali cvičit nes, je vše v pořádku. No tedy až na další maličkost a to, že se nám v našem městě objesil chlap. Připadá vám to jako nezáživná informace, Tak si zkuste bydlet v bytě, z kterého dohlédnete až na to místo, kde se chlap rozhodl skoncovat svůj život.

Život není fér

18. října 2012 v 20:57 | Má osoba
Škola nás má připravit na život, ale jak se máme těšit na budoucnost, když nám učitelka vždy při něčem nespravedlivém řekne: "Život není fér."
To by mi kleplo, jelikož už teď mám o své budoucnosti dosti kalné myšlenky a pokaď mi ještě někdo řekne, že se rozhřešení nedočkám a budu dále rýt hubou v zemi, jak se mám na takový život těšit?
Nebo kolektiv, opravdu je nutné, aby jsem se učila pro další život tím, že mi kluci při fotbale strefí pětkrát míčkem do hlavy, grády tomu dodá, když ho vyhodí na stříšku nad vchodem a pak pro to lezou, opravdu se v životě nedočkám duševního zdraví? Opravdu musím čekat, že na schodišti v práci na mě budou ze zhora kolegové flusat? Pokuď někdo kroutí hlavou a říká si, že to nemůže být normální, vězte, že už se "flusačům" podařilo flusnout na zástupkyni.
To jsem ale odbočila, nemůžu od vás čekat, že vás bude zajímat, co dělají pánové v naší třídě, jelikož by to bylo nejméně na tři články.

Alkohol je chleba chudých

15. října 2012 v 19:58 | Má osoba
Alkohol je chleba chudých, ano, je to bohužel pravda. V době různých krizí se lidé uchylují k utišujícím prostředkům, jako jsou drogy, léky a alkohol. Je mi to trpné zmiňovat, ale taková metylalkoholová aféra. Kdo byl obětí? Lidé, kteří se chtěli napít alkoholu a nekoukali na kvalitu, ale na peníze, takže brali alkohol z druhé ruky (nemluvím o těch, co se otrávili v hospodě, nebo si koupili alkohol od likérky drak). Ale kdyby si lidé koupili radši rum od Božkova, tomuto se mohlo předejít. sice poté alkohol zakázali, ale když jste slyšeli lidi: "Tak si ho nakoupíme do zásoby.", je to normální?

První kontakt s UFO? Žádný problém!

15. října 2012 v 16:47 | Já
Taky jste se někdy zamyslely, co se stane, až mimozemšťané přistanou na zemi a teď se nebude vědět, zda-li nám ublíží, nebo nás zachrání a co se stane se světem?
Tyto úvahy už režiséři zapopjili do svých filmů a tak můžeme nalézt různé inspirace. Neděste se, světové organizace nehodlají postupovat podle filmů, oni mají vlastní postupy už vymyšlené, jen se čeká na příležitost.

Blog, blogy, blogoviny

15. října 2012 v 15:53 | To
Proč blog? Proč si nekoupím sešit a nepíšu si deníček, proč musím zaplňovat internet písmenky, která přijdou někomu nezáživná a naprosto, naprosto zbytečná? Věřte mi, že to nedělám schválně a nezaložila jsem si tento blog, jen aby jsem vám znechutila den. Můj nápad psát si blog poháněly jen pozitivní myšlenky a doufám, že alespoň měsíc tyto myšlenky zůstanou.